Myšlenky

Já jsem tušila, že to tak bude. Že odjedu na semestr pryč, abych tam zjistila, že doma je nejlíp. Ale stejně jsem chtěla jet a spíš právě proto jsem chtěla jet. Během těch tří měsíců a něco, kdy jsem poprvé po šesti letech nemusela chodit do práce, jsem měla spoustu času přemýšlet a vypřemýšlela jsem toho velkou spoustu.

Například jsem přišla na to, že opravdu nezáleží na tom, kde jste, ale s kým tam jste.

Ale, first and foremost (v první řadě) jsem měla možnost podívat se na Českou republiku zvenku. A tenhle pohled bych doporučila každému člověku, především těm, kteří si na Česko stěžují.

Máme vzdělání zdarma. Místo toho, aby si toho lidé v Česku vážili, tak si stěžují na to, jak je kvalita vzdělání příšerná. Protože v Česku si pořád někdo na něco stěžuje, aniž by si uvědomoval, jaké má vlastně štěstí. Já si myslím, že je to všechno v hlavě. Když někdo bude věřit tomu, že kvalita vzdělání je příšerná, asi pro něj opravdu příšerná bude. Já jsem vděčná za to, co mi Česko dává, jsem vděčná za titul Bc. z "nejtěžšího gymplu v Praze", samozřejmě mě to nepřipravuje úplně na život, ale to je snad na každém zvlášť, aby se "připravil na život" ne? Nikdo za vás nemůže udělat vaši práci. Je to na vás. Ve škole vám přece nemůžou říct, co chcete v životě dělat, na to si musíte přijít sami. Jsem vděčná za to, že jsem díky VŠE mohla jet zdarma studovat do Kanady. Zdarma znamená, že jsem nemusela platit 165 tisíc školné na semestr. A navíc jsem dostala stipendium. To sice rozhodně nepokrylo veškeré mé náklady, ale srovnejte si to. Studentka z Ivey, která místo mě jela do Prahy na VŠE, tady musela platit stále své Ivey školné a od Ivey žádnou finanční podporu na výjezd nedostala. Česká republika je úžasná, nezdá se vám?

Musíte vzít to, co máte, a vymačkat z toho maximum, a ne si jen pořád stěžovat, čeho máte málo, nebo co nemáte vůbec.

Samozřejmě, že "život je nefér" a v Kanadě jsou jiné možnosti, než v Česku. Ale to neznamená, že v Česku žádné nejsou a že je potřeba z něj utéct. Je to všechno jen o tom, jak naložíme s tím, co máme.

A že v Kanadě víc vyděláte? Jo, vyděláte, ale taky víc utratíte a zaplatíte víc na daních. Životní standard je vyšší, ale copak je život opravdu o penězích? Peníze jsou důležité, aby si člověk zajistil ekonomickou svobodu, ale toho můžete dosáhnout i v Česku. Kvalita vašeho života se neměří tím, kolik máte zlatých cihliček nebo kolik peněz vám leží na účtě.

Lidé.

V tomhle ohledu jsem od Kanady čekala něco úplně jiného. Rozhodně jsem nepočítala s tím, že skoro každý druhý Kanaďan je vlastně Asiat anebo že drtivá většina Kanaďanů nemá vůbec kanadské jméno. Je to děsně multikulturní země. Někdo to má rád. Ale já nevím, jaká pravidla potom v té společnosti platí? Něco tu společnost přece musí držet pohromadě, ne? Asi je drží pohromadě to, že sledují, jaké bláznoviny se dějou u sousedů v Americe:-D

Kanaďané jsou hrozně pyšní na svou zemi. Nosí trička s nápisem CANADA nebo s logem javorového listu. To je asi největší kontrast s Českem. V Česku potkáš takhle oděného člověka jedině tak možná v době mistrovství světa v hokeji a to jen pokud zrovna je nějaký zápas.

Nechci to moc generalizovat, píšu jen o tom, jak to vidím já. "Asijští Kanaďané" mi připadají děsně neohleduplní. V čem? Ve všem. :-D

Všichni zdejší lidé jsou hrozně líní chodit a všude jezdí buď svým autem nebo Uberem. (taxik)

Co se mi ale líbí je to, když jede sanitka. Když jede sanitka, všechna auta na cestách prostě zastaví a stojí, dokud neprojede a to i když  jede v opačném pruhu (protože ze začátku úplně nejde poznat, odkud to houká) všichni prostě stojí.

Celkově mi v Kanadě ale rozhodně u lidí chyběla jednak pokora a pak mi taky chyběly dobré mravy.

Nesnášela jsem, jak lidé ve vyučování měli kšiltovky na hlavách. Zřejmě je to tady normální, ale já jsem prostě naučená Ladislavem Špačkem, že čepice v místnosti je neslušnost.

Jo, drtivá většina lidí se usmívá. A vypadají moc přátelsky. Možná jsem trochu skeptik, ale připadá mi to často docela povrchní. Každý se tě sice zeptá "how it's going?" "how are you?" "what's up?" ale nikoho tvoje odpověď ve skutečnosti nezajímá. Myslím, že jsem docela dobrý pozorovatel a když ty lidi pozoruju, tak upřímnost tam v 80 % případů není. Ale výjimky rozhodně existují, to zase jo.

Teďka přimíchám trošku Ameriky, kde jsem byla 12 dní. Spoustu mladých lidí v Česku má sen žít v zahraničí a spoustu z nich považuje za úžasnou zemi Ameriku, zemi neomezených možností. Tomu, kdo říká, jaká je Česko díra, bych doporučila večerní procházku po Hollywood Boulevardu anebo posezení ráno v Chicagu na nádraží. Česko svým způsobem je díra, ale je to dobře a měli bychom si toho vážit. Amerika je jedna ze zemí, kde jsou největší sociální rozdíly ze všech zemí na světě, což se hodně negativně projevuje na celé společnosti. Jsou tam sice úžasně bohatí a úspěšní lidé, ale taky spoustu trosek. Velká spousta trosek. A nevím, ale já bych v tom teda svoje děti vychovávat nemohla.

Ještě pořád Amerika. Fast-food je mnohokrát levnější, než zdravé jídlo v obchodě. Byla jsem v Kalifornii, Kalifornie je úžasná, co se týče možností zdravě se stravovat, ale ne pro ty, kteří mají hluboko do kapsy. Pokud vás tlačí finance, tak stejně skončíte ve fastfoodu. A jste tam každý den. V Česku sice ani zdaleka nemáme takový výběr zdravého jídla, jako jsem viděla v Kalifornii, na druhou stranu ale u nás naštěstí není obrovský rozdíl v cenách za fastfood a zdravé jídlo. Možná vám to připadá jako blbost, ale kdybyste viděli ty americké megatlusťoušky tak by vám asi došlo, že je to opravdu důležité.

"Úprk" z Česka mi přijde docela jako zbabělost. Myslím si, že my, jako Češi, bychom měli cítit jakousi "povinnost" udělat z Česka lepší místo. Nestěžovat si na to, že se nikdo neusmívá, ale být tím člověkem, který se usmívat bude. Protože život je krásný, je to všechno jen v našich hlavách.

Londýn, Ontario

Naštěstí jsem se 90 % času pohybovala jen po školním kampusu, kde si nebylo na co stěžovat. Všude bylo krásně čisto. Ovšem když jsem párkrát zavítala do centra města, do tzv. Downtownu, říkala jsem si "bože, chci pryč". Potkala jsem spoustu sociálně slabších lidí a taky spoustu sociálně opravdu slabých lidí a spoustu "fet je můj nejlepší kámoš" lidí. Jsou tady krásné tiché čtvrti s hezkými domy, ale pak taky tyhle kreatůry v downtownu. 

Příroda

Kanadská příroda - to musí být ráj. To si myslí asi všichni lidé, které znám. Nebyla jsem v Britské Kolumbii ani v Albertě, bohužel, kde je to bezesporu nádherné, ale pokud si nalejeme čistého vína - drtivá většina Kanaďanů žije ve městech, která nemají s přírodou nic moc společného.

Alberta je sice známá Skalistýma horama, ale na druhé straně jsou tam obrovské ropné rafinérie. Když si napíšete do google "kanadská příroda" vyjedou vám samozřejmě ledovcová jezera (která takhle krásně vypadají asi jen 4 měsíce v roce), ale v Albertě to často vypadá takhle

Hlavně v Albertě, ale taky v Saskatchewanu. Dave Simpson nám vyprávěl příběh o nějaké chemické firmě ze Saskatchewanu (kterou kupoval), která vyrábí chemikálie, které se napustí do země, aby se pak mohla těžit ta ropa a mluvil o tom vlivu na přírodu. Napouští tím tu zemi spoustu let a nikdo pořádně neví, jaké to bude mít dopady, ale prý tam potkal "kangaroo-sized rabbit" - králíka velikosti klokana:-D

Nevím, co bychom na tyhle komíny říkaly já a moje sestra, když nám bylo asi šest. Protože vždy cestou k babičce do Ostravy projíždějíc kolem Biocelu Paskov, kde kouří jeden jediný komín, jsme byly hrozně smutné, kolik vypouští mráčků. Tohle by nás asi odrovnalo.

Je fajn uvědomit si, že Kanada nejsou jen krásná tyrkysová jezírka (která jsou tyrkysová jen 3-4 měsíce), ale taky tyhle monstrózní hrůzy.

Těšila jsem se na tu stránku Kanady, kterou jsem neměla šanci moc poznat. Mě nezajímá Kanada ve městech, ale nějaká opuštěná místa v lese, na horách atd., jenže k tomu bych potřebovala auto, společnost a jiné roční období. Tak třeba někdy příště.

Přišla jsem na to, že Praha je krásná. Nikdy jsem Prahu neměla moc ráda, to klidně přiznám. Vždycky jsem se těšila na každou příležitost, kdy budu moct vypadnout, ale věřím, že po Kanadě se na Prahu budu dívat jinak. Po Kanadě a Americe. Protože to kulturní bohatství a ta pražská historie, to je něco tak krásného!

Taky jsem pyšná na českou kuchyni. Rozhodně to není způsob, jakým bych se stravovala každý den. Jsem spíše na zdravější varianty, jak asi všichni víte, ale (1) už se nemůžu dočkat něčeho českého (2) v Kanadě nejsou typická kanadská jídla. Když nepočítám slaninu s příchutí javorového sirupu, instantní makaróny se sýrem, poutine a čipsy s příchutí kečupu. Všichni tady žijí na bláznivých fastfoodových kreacích typu hranolky nebo čipsy v hamburgu.

A hrozně se těším na české chodníky. Tady chodím po takových obrovských betonových panelech nebo jak to popsat:-D Je to takové bezduché.

A co teprv Frýdek-Místek :-) jak ten mi chybí, taková krásná díra :-) frýdek-místek jsem měla ráda vždycky, ale teď ho mám ještě radši.