středa 5. dubna 2017

Dubínek v Ontariu

Žiju, pokud by si někdo dělal starosti.
Jen se neděje nic zajímavého.
Užívám si poslední dny v Kanadě nicneděláním :-)
Sice jak se vrátím do Česka, tak budu mít ještě dva týdny volno, ale potom už zase robota. 
Robota, robota a robota.
Budu makat až zčernám.
To asi vzniklo jako odkaz na horníky viďte.
Zavřeli Důl Paskov, bude přejmenován na Závod Útlum - Jih.
To je teda název.

Proudy mých myšlenek jsou někdy opravdu zvláštní.

Včera jsme byli na rozlučkové večeři pro exchange studenty. Byla jsem tam první a jídlo mi přinesli jako poslednímu. Chodit včas se vážně nevyplácí. Ale chodit pozdě mi je proti srsti. Nějaké rady co s tím? Jídlo nic moc, ale vždyť víte jak je to s těmi zuby darovaného koně.

Mám v plánu obsáhlý článek o tom, jak je fajn podívat se na Česko zvenku a jak Česko miluju. Ale kdy ho sepíšu, to je zatím ve hvězdách.

Taky bych chtěla napsat článek o tom, na co všechno se těším domů, ale zároveň taky o tom, co všechno mi bude chybět.

Po zbytek tohoto týdne budu lenošit a dodělávat poslední projekt. V pondělí ráno jedu do Toronta. V pondělí večer koncík Bon Jovi. Dvě noci v hostelu. Pak si dám od hostelů snad hodně dlouhou pauzu. Ve středu 12. dubna večer budu zpátky v Londýně. Určitě udělám článek s fotkama z Toronta, možná i dva články. Další dny - 13., 14. a 15. dubna - se budu psychicky i fyzicky připravovat na cestu přes oceán - odpočívat a snažit se narvat všechny věci do kufru, kufříku a batohu. A 16. dubna po obědě vyrazím asi taxikem (nevím, jak si ho zavolám, když nemám kanadské číslo a nechci platit majlant, ale ono se to nějak vyvrbí) směr London Greyhound Station na bus, který mě snad zaveze na letiště v Torontu. Mě (něco nad 50kg) plus mých asi 40kg věcí. Možná bych mohla smlouvat s týpkem u přepážky na letišti, když mu bude vadit váha zavazadla - že to vybalancovávám svou tělesnou hmotností, co myslíte?

Jak vypadá moje nicnedělání?
- koukám na vánoční videa na youtube a přemýšlím, jak udělám kariéru točením videí na youtube, ale pak mi dojde, že bych se zhroutila, kdyby něco takhle narušilo moje soukromí.
- jednou jsem byla v obchoďáku. ale nechala jsem tam tolik peněz, že tohle už znova neudělám. Na mou obranu - nesbalila jsem si s sebou do Kanady jarní boty, nějak jsem na to na konci prosince nemyslela. Na druhou stranu jakmile jsem si nové pořídila, hned se zase udělalo hnusně... No nic. Líbil se mi kanadský obchod se sportem. něco jako české sportisimo. ale jiné, tak hodně jiné! Hodně tady frčí značka Under Armour, kterou jsem předtím téměř neznala. Všimla jsem si, že to nosí Jarda Jágr, ale nevěděla jsem, že se to tak jmenuje. taky prodávají obrovské množství NHL dresů a taky dresů Toronto Raptors (asi ragby) a Toronto Blue Jays (baseball). A pak spoustu samozřejmě hokejových bruslí a baseballových rukavic.
- včera jsem byla na posledním velkém nákupu v supáčku. Koupila jsem si čerstvou šťávu z grepů z Floridy - tak dobré grepy v Česku teda neprodávaj. Na druhou stranu ale zkrouhnu svůj rozpočet na jídlo o dobré 4 tisíce za měsíc, až budu zpátky v Česku. A moc se těším na Lučinu, svou lásku! A Žervé a eidam a české pečivo.
- chodím do tělocvičny, protože je to jediný způsob, jak se zadarmo provětrat. Počasí na procházku tady rozhodně není. Přejmenovala bych to tady na Větrná Hůrka nebo Upršená Větrná Hůrka. Teď dokonce chvíli padaly krupky.
- dělám poslední projekt do školy na téma srovnání Kanada - Česko. až to budu mít, hodím semka nějaký náhled. 
- přemýšlím, kolikrát asi budu brečet dojetím a štěstím první dva dny v Česku. Ale člověk, u nějž je největší pravděpodobnost, že se rozpláču, mi řekl, že mi dá do zubů, jestli budu brečet :-)))

1 komentář: