pátek 3. února 2017

Pozdrav z Montrealu

Jsem v Montrealu v hostelu a pisi ze zdejsiho pocitace, bohuzel zase bez hacku a carek - kdyby ten pocitac byl v anglictine, tak bych si ceskou klavesnici pridala, ale je to francouzsky, takze jsem bezradna. Vsichni tady automaticky mluvi francouzsky. Anglicky az tehdy, kdyz jim sdelim, ze Je ne parle pas francais haha kecam rikam jen English only.

Ottawa byla moc krasna. Hlavne snidane v Ottawe byla moc krasna. A celou dobu svitilo slunicko. Jesteze tak, protoze cesta temi busy me moc nenadchla, co si budem nalhavat - hlavne to nocni osazenstvo tech nadrazi nic moc :-)

Cesta do Montrealu byl zatim nejlepsi zazitek s Greyhound autobusy - v celem buse bylo tak malo lidi, ze skoro kazdy sedel na dvousedacce sam. A navic vsichni vypadali seriozne - zazrak - nikoho jsem nepodezrivala, ze s sebou veze zbran. Takze jsem spala. Pak me probudil detinsky par sedici predemnou, jehoz nejvetsi zabava byla prat se /jako male deti/ a pak se tomu hrozne smat /jako male deti/. Sranda, ale po par hodinach nocniho spanku ve skrcene poloze v buse jsem z toho uplne nadsena nebyla.

Usla jsem dnes 41 000 kroku. Asi umru, odpadnou mi nohy. Vetsinou chodim max deset tisic denne, nekdy jen pet. Vsichni se me zdesene ptaji, proc proboha cestuju sama - tak tohle je jeden z duvodu - fakt nevim, kdo by se mnou chtel chodit 41 000 kroku :-) jenze ja proste potrebuju vsechno videt *nevim kde tady maji vykricnik*

Uz jen cesta ke snidani v Ottawe trvala 1 hodinu, ale za dobrotama to ja si klidne zajdu. Teste se na fotku.

Nejvtipnejsi na cele tehle hostel veci - kdy sdilim pokoj s jedenacti dalsimi lidmi (holky i kluci) je to, ze ta postel je lepe vybavena nez ta, ve ktere spim v Londyne :-) ma, na prvni pohled, dost dobrou deku i polstar, tak uvidim. Ale stejne je to jedno, protoze po tom dnesnim chozeni nejspis usnu jako miminko.

Hostel se nachazi skoro uplne v centru Montrealu. Zitra, kdyz pujdu na ten hokej, to mam asi jen 15 minut pesky tu arenu. Ale predtim mam jeste naplanovane chodici dopoledne - po montrealskem starem meste, cil cesty je jako obvykle jidlo - mam v planu nejakou extra zdravou vec v jednom oblibenem bistru, snad me zase nezlakaji muffinky jako dnes - a potom zase chodici vecer - vychazka za veceri do doporuceneho bistra na poutine zrejme.

Montreal se mi taky libi, ale moc jsem toho zatim nevidela. Az se vratim do Londyna, tak asi sepisu jednotlive clanky - Ottawa, Montreal, Quebec - i s fotkama. Uz jsem stihla vyzkouset montrealsky sendvic s uzenym masem ve vsemi cestovateli doporucovanem hebrejskem bistru. Byl to fakt LUXUS - teste se na fotodokumentaci - mela jsem to snezene asi za 2 minuty a pak jsem si jen smutne olizovala prsty, haha. Nevim, jestli zitra vecer nezajdu zase tam. Je to opravdova dobrutka.

Sepisu to az potom, protoze tady nemam pocitac - to jste asi pochopili. Vlastne cestuju jen se svym malym herschel batuzkem - minimalismus :-)

Jdu se osprchovat a zjistit, jake jsou sance na spanek v pokoji, kde se furt sviti - protoze 11 lidi asi nechce jit spat v osm jako bajda.

3 komentáře:

  1. Jsi úžasná. A mě tedy ani na chvíli nepřekvapilo, že jedeš sama. Tak nějak to beru jako přirozené a svědčící právě o tom, že jsi prostě úžasná.

    OdpovědětVymazat
  2. hele Bajdo, pro mě je 41 000 kroků radost, tak někdy vyrazíme někam chodit spolu!

    OdpovědětVymazat
  3. Barun sežeň recept na sendvič, sice uzené pokud je studené nemusím, ale když to tak chválíš, bude to stát za to :D! Fakt se těším na ňamky, které budeš dělat po návratu do ČR :D

    OdpovědětVymazat