úterý 24. ledna 2017

Smart choices today = the future you want

Přestal mi fungovat headphone jack v telefonu. Ta dírka na sluchátka. Sluchátka fungují v počítači, ale nefungují v telefonu. Telefon mám ještě v záruce, ale je mi to asi k ničemu, protože se domů dostanu na začátku května, kdy už v záruce nebude. Achjo.

Dnes mezi druhou a třetí v noci mi dvakrát volalo nějaké úplně cizí číslo, u kterého se mi objevovalo jen "Russia" a volalo docela dlouho. Co se to sakra děje?

Budu muset začít chodit do nějakého hnusného supermarketu, protože jinak velmi brzy přijdu na mizinu. Dnes jsem propadla například krekrům ve tvaru rybiček s příchutí čedaru a barevným cereáliím a akci tři avokáda za pět babek. Ale za osobní výhru považuju fakt, že se mi podařilo zakázat si nákup dalších javorových sušenek! Když jsem platila, tak moje karta byla zamítnuta - trošku zástava srdce a myšlenky na to, že za to určitě může ten člověk z Ruska, co mi volal v noci - ale pak jsme to zkoušeli znovu a už to šlo. Pak jsem ještě pro jistotu kontrolovala svou internet banku, ale žádné úniky financí do Ruska zatím neproběhly.

Dneska jsme měli zajímavou hodinu Leading Family Firms. Dave pozval hosta, nějakou svou business partnerku Susan (odkaz pro dokreslení), která dělá poradenství v oblasti wealth (bohatství) managementu.




Zaujalo mě dost věcí, co říkala, a celkově jsem v té dvouhodinovce měla několikrát husí kůži z toho, co říkala. Stalo se mi to někdy na VŠE? Hmmmm... Ne. 
Na začátku si dělala průzkum. Měli se postavit všichni, kteří mají telefon - účelem bylo, aby se postavili všichni. Další krok - ať zůstanou stát jen ti, kteří mají telefon i auto - drtivá většina lidí zůstala stát. Dále - ať zůstanou stát jen ti, kteří si svůj telefon i své auto koupili za peníze, které sami vydělali a nepočítají se výdělky v rámci rodinných firem.
A pak to pokračovalo až k tomu, kdo si platí úplně všechno sám a zůstal stát jen jeden člověk. Kdyby tam na začátek nedala tu věc s tím autem, tak bych mohla zůstat stát taky, achjo :D No ale co chci říct - říkala, že všichni, kromě toho jednoho člověka, představujeme pro své rodiče negativní cashflow. Zajímavé, ne?

Ke konci hodiny mluvila o nejistotě ve světě.
A najednou z ničeho nic "So Bara, what's going on in Czechoslovakia?" a chtěla vědět, co se tam děje, co by mohlo zajímat kanadské investory. Tak na ni hledím a říkám si "jojo čekoslovákia jojo". A pak jsem ji řekla - můj zatím nejdelší proslov před celou třídou tzn. asi 65 lidí, bylo mi tak vedro ježiši cítila jsem všechny ty oči na sobě - že si nemyslím, že by kanadského investora mělo zajímat dění v ČESKÉ REPUBLICE NEBO NA SLOVENSKU, že jsou to velmi malé země a pravděpodobně se tam nikdy ani nepodívá, že by se spíš měl zajímat celkově o dění v Evropě. A ona na mě co se teda děje v Evropě. Tak ji říkám, že jsou tam ve srovnání s USA velmi nízké úrokové sazby, téměř záporné. Pozorovala jsem u toho koutkem očka Davea, jak mi píše čárku do svého archu hodnocení aktivity. Pak se ptala ještě dál, co se tak jako děje v Evropě tak ji říkám "The Brexit thing" a ona - "Ok, that's UK, let's talk about Europe" - takže Británie není Evropa? Ale asi jsem tušila, co chce slyšet, tak ji říkám "incoming refugees" a Dave udělal další čárku, yeeees!
Každopádně to Československo mě dostalo.
Pak jsme měli nějaký prostor na týmovou diskuzi - rodiče mají 80 milionu kanadských dolarů o kterých jejich tři dospělé děti neví a rodiče chtějí ty peníze rozdělit, a my máme navrhnout, jak bychom to rozdělili. Říkala, že tohle byl případ, který sama řešila. Prý to dopadlo tak, že každé dítě dostalo 10 míčů s tím, že to musí použít na podnikatelské aktivity. Nevěděli ale, že pokud se jim po dvou letech podaří mít pořád stejně - nebo víc - prostě to nepromrhat, ale starat se o to bohatství - tak dostanou dalších 10.
Ale první v tomhle případě prý měla za úkol dětem jen sdělit, že z 80 míčů nedostanou nic. Ale po třech týdnech se rodiče rozhodli jinak - šlo o to, že ten původní návrh byl návrh otce, který ho ještě neprodiskutoval s manželkou, a jakmile s tím chtěl začít, tak neměl šanci to prosadit haha, ach ty ženy!
No a pak za mnou Susan přišla se mě zeptat, jak jsem se dostala do Londýna, tak ji říkám, že jsem chtěla do Montrealu a do Toronta, ale že jsem na to měla málo bodů, tak jsem skončila tady haha. Ona říkala, že žila dva roky v Praze a že máme v Česku dobrá vína. Měla jsem se ji zeptat, jak si mohla nevšimnout, že už nejsme Československo.

Musím si na zítra načíst ještě spoustu stránek textu. První v Entrepreneurial Finance budeme v týmech sestavovat návrh investice konkrétní firmy a pak mám večer Leadership and Communication. Četba k tomuhle předmětu je zatím opravdu zvláštní. Dočetla jsem se tam, že "To deceive - is friendship" - přátelství znamená podvádět a že "life means lies" - život jsou jen lži. Asi jsem na takové pravdy příliš velká naivka! Taky jsem se dočetla, že dobří lídři jsou většinou naivky. Haha.

Jdu si dát rybičkové krekry s příchutí čedaru.


Tohle je moje dnešní večeře, na kterou jsem obvzlášť pyšná, protože jsem se o ní pokoušela už předešlé dva týdny, akorát se mi nikdy nepodařilo bagel z obchodu dovést až domů - snědla jsem ho už v autobuse.

8 komentářů:

  1. Zajímavé. Ne, že by jindy ne. Ale dnes mě Susan donutila po ránu k zamyšlení. Jako např., kde jsem byla v momentě, kdy se Slováci bouřlivě radovali a Češi tiše přihlíželi. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to jsem ráda, že neproběhly žádné úniky financí :-D :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Jaké jsou bagely? :D Chvíli byl totiž můj podnikatelský plán rozjet tady nějaké bagelárny, tak jestli to má smysl nebo ne :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za mě rozhodně ano! Oba dva byly tak super, že jsem u posledního sousta plakala haha. Tedka mam dalsi oblozenej makovej a taky jsem mela nejaky "all dressed" coz znamena nejspis se vsim co se naslo :D ten jsem mela samotny a taky dobry!
      Takze Terez, jdi do toho!! :D

      Vymazat
    2. Výborně :D Teď už jen vymyslet název a sestavit podnikatelský plán a můžu běžet pro úvěr do banky :D

      Vymazat