sobota 21. ledna 2017

Ať jde svou cestou mýdlový princ tvůj, pojď se mnou a buď má

Ve čtvrtek jsem se rozhodla zase se trošku socializovat. Šla jsem s Toni z Rakouska domů k Audrey z Francie a společně jsme vyrazily do obchodu s vínem. Každá jsme si koupily lahev. Je to velmi ekonomické, protože například cider v hospodě stojí 7,5 dolaru, kdežto celá láhev vína v obchodě stojí 10 dolarů. To, že jsem možná příliš malinká na celou lahev vína, je už druhá věc, kterou probírat nebudu.
Pak jsme šly zpátky k Audrey, která bydlí v obrovském domě společně s čtyřmi dalšími spolubydlícími, takže tam má pořádně živo a pořád s holkama něco podniká - ne jako já!

Po troše vína jsme vyrazily směr dům nějakého neznámého kluka - později jsem zjistila, že je to můj spolužák z Entrepreneurial Finance - protože jsme tam byli pozvaní - i když on sám o tom nevěděl haha - pozvala nás exchange koordinátorka. Je to tzv. pre-party, než všichni vyrazí do klubu. Cestou jsme potkaly Robina a Stana z Francie - oba dva s námi později byli v klubu až asi do dvou ráno, i přestože jim ve tři ráno odjížděl bus směr Chicago. Taky s sebou měli nějakého kamaráda, který ale nebyl exchange student. Ten říkal, že je tady jen na návštěvě na týden, pak že letí za dalšíma kamarádama do Mexika (kteří jsou tam na výměnném pobytě) a že pak letí do Číny, kde začne výměnný pobyt jemu. Bavila jsem se s nějakou kanadskou holkou - svou spolužačkou z Entrepreneurial Finance - a říkala, jak nás exchange studenty obdivuje, jak dokážeme studovat v druhém jazyce, že jsme hrozně super, že ona se v hodinách ztrácí i v angličtině, to bylo hodně miloučké.




Pak jsme vyrazili směr ten stejný bar, kde jsme měli tu svítící lahev tequilly. Minule se mi moc nelíbil, ale tentokrát bylo všechno jinak - až na ty davy lidí, ty jsou tam pořád. (1) Nemuseli jsme platit vstup ani čekat frontu - minule jsme sice nemuseli čekat, ale museli platit. (2) Nějaké holky mi daly tři kupónky na jakékoli pití na baru zdarma. Vzhledem k té předešlé lahvi vína moje první volba zněla "anything non-alcoholic please!". (3) No ale úplně nejlepší věc se stala asi o půl druhé v noci. Toni přišla s tím, že tam mají dneska rozdávat burgery zadarmo. Tak jsem ji následovala, protože vypadala, že se v tom vyzná. Chvíli jsme čekali u nějakého kluka, ze kterého se vyklubal rozdavač burgerů - někdo mu přinesl celý tác a on rozdával. Bylo tam asi milion lidí, ale dal mi burgříka, protože jsme si předtím asi jednu minutu povídali o tom, že studuju v Praze a že on tam párkrát byl haha. Pak se se mnou ještě snažil konverzovat, když jsem jedla, ale to jsem byla příliš zaneprázdněná tím nejluxusnějším burgerem, který jsem kdy měla.

Něco po druhé jsem se vydala s Toni pěšky domů. Ona to měla asi třicet minut, já asi padesát, ale ono je tady teďka docela dost teplo, tak jsem aspoň vychodila ten burger, tu lahev vína a 2x whisky and sour.

Jo, úspěšně jsem vyprala prádlo a taky usušila. Ale žádná hitparáda, skoro vůbec nevoní, jen je prostě čisté.

Zjistila jsem, že ten burger zadáčo byl z podniku Burgerburger, který mi doporučila holka, která tady byla loni. Dnes jsem tam zašla na oběd. Jsem z toho plná ještě teďka, ale bylo to úžasné. Musela jsem čekat asi 12 minut, protože tam zrovna měli nějakou větší objednávku na odvoz, ale rozhodně to stálo za to.


Můj burger se jmenoval Richmond - dvě velká hovězí masa, dvakrát sýr, karamelizovaná cibule, dva plátky slaniny. Cenu za nejkrásnější burger by zřejmě nevyhrál, ale jakmile jsem ho vybalila z toho celofánu, tak jsem se zamilovala. Byl tak krásně teploučký a vláčný a voňavý a chutný... Haha berte mě s rezervou, měla jsem radost, že mám konečně opravdu pořádné jídlo! (zítra dietka pohanka se zeleninou :))


Odpoledne jsem si pak dala několik javorových sušenek. Večer jsem pak strávila hodinu v tělocvičně. Cestou z tělocvičny jsem tančila na mýdlového prince a zpívala jsem si u toho. A jak jsem se vrátila, tak jsem pokračovala v sušenkách. Miluju je. Pokud budu mít nějaké místo v kufru na zpáteční cestě, rozhodně ho vyplním javorovými sušenkami. Ty kulaté jsou asi lepší. Ale ty lístečky mají taky něco do sebe!


Dneska se tady konal taky ten Trump-related ženský protest, co teďka frčí hlavně ve Washingtonu.


Nevím k čemu je to dobrý, ale řada těch lidí byla docela úctyhodně dlouhá.

Jo hmm chtěla bych vás poprosit, pokud vás něco zajímá, tak napište klidně komentář a já se pokusím odpovědět. Anebo pokud mi chcete cokoli říct, tak taky napište komentář. Komentáře jsou super. Protože já sice vím, že to tady čtete, ale připadám si divně bez těch komentářů.
Samozřejmě se do toho nemusíte nutit, každopádně komentář udělá radost.
Klidně pod krycím jménem, mám šestý smysl!

8 komentářů:

  1. Tak já ti tu něco napíšu, sice se nebudu na nic ptát když si každý den píšeme, ale chci ti říct, že první věc co ráno dělám když se probudím je, že kontroluju tvůj blog jestli tu je nový článek :-D Takže mám radost!

    OdpovědětVymazat
  2. Já věděla že Mýdlový princ zaboduje!:D

    OdpovědětVymazat
  3. Díky, Barun, teď mám hlad! :D
    A hrozně se mi líbila ta reklama na timbits <3 akorát jsem líná to psát, ale když ti to udělá radost, tak se budu snažit :D

    OdpovědětVymazat
  4. Budu stručná. Přivez jídlo!<3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendul všichni chceme aby přivezla jídlo, budeme se muset nějak podělit :-D

      Vymazat
    2. jsem ochotna vyměnit trochu jídla za Maximka!

      Vymazat
  5. Jste všechny úžasné!!! :D

    OdpovědětVymazat
  6. chtela jsem komentovat uz par dni zpet, ale nejak to spadlo a neslo...chtela jsem napsat, ze na veceri, kde si exchange students donesou svoje "domaci" jidlo, jsem v Nemecku pripravila piškoty se šlehackou, kdyby jsi se chtela inspirovat :D zatim jeste z Prahy zdravi: Barunka Strihulka (p.s. nejak nevim proc mam tento huihuihooijojo nickname, ale proste se mi tu ukazuje :D)

    OdpovědětVymazat